Co můžeme udělat před prvním dnem, ráno před odchodem do školky, ve školce a po odchodu ze školky?

Podle knihy „Výchova dětí 1000 + 1 rada pro každou situaci“ připravila Karin Marques, Klub K2, o.p.s. 

Tento návod nám přišel natolik zdařilý a vyčerpávající, že jsme si ho dovolili použít. Za mnohé inspirace děkujeme Klubu K2.

Před prvním dnem


Navštivte školku se svým dítětem ještě dříve, než tam začne chodit pravidelně. Děti se rozkoukají, zvyknou si na nové prostředí v přítomnosti svého rodiče, a rodiče mají možnost prohlédnout si vybavení školky a přístup učitelek k dětem.
Můžete děti seznámit s místem, kde budete vy, zatímco ony budou ve školce. Tzn. pokud je to možné, ukažte mu svou kancelář nebo pracoviště. Může ho to uklidnit, když bude vědět, kde přesně jste.
Pokud je to možné (máte-li hlídání), nechejte první den mladšího sourozence doma. Vaše starší dítě ocení plnou pozornost v tento den. Pro některé děti je pak pohled na matku odcházející ze školky domů s mladším bráškou ještě těžší.
Udělejte si své vlastní rodinné rituály pro loučení a používejte je, abyste dítěti dali pocit bezpečí (např. tři pusinky na čelo a na tváře, pokřik na rozloučenou – zejména kluci s tatínky, nebo oblíbená věta na rozloučenou).
Můžete založit dítěti kalendář, ať ví, co může každý den očekávat. Předvídatelnost a rutina pomůže dítěti cítit se jistěji. Do kalendáře můžete společně s dítětem dokreslovat jednoduché symboly, např. domeček je školka, sluníčko je den, kdy se jede na výlet, postavička – jedeme k babičce, zvířátko – jdeme do ZOO apod.

Ráno před odchodem do školky


Ráno je důležité společně posedět v klidu u snídaně, nebo se pomazlit.
Proberte s dítětem podmínky vyzvedávání. Řekněte mu, kdy jej vyzvednete (po obědě, po spaní, po odpolední svačince), a kdo jej vyzvedne (tatínek, maminka, hlídací teta). Důslednost a rutina jsou pro děti uklidňující.
Vyprávějte dítěti své zážitky, jak to bylo, když jste chodili do školky vy, a jak jste to prožívali. Např. „Když jsem začala chodit do školky, maminka mně každé ráno slíbila, že pro mě odpoledne přijde, a opravdu pro mě každý den přišla. Ze začátku jsem se trochu bála, ale potom jsem zjistila, že maminka vždy svůj slib dodrží, tak jsem se bát přestala.“

Ve školce


Obavy dítěte uznejte, nesnažte se mu je vymluvit. Např. „Miláčku, vím, že jsi smutný a nelíbí se ti, že musím odejít, ale vrátím se pro tebe“.
Pocity dítěte vezměte na vědomí a respektujte je, ale zůstaňte neoblomní v tom, že musíte odejít. Poté mu nabídněte něco pěkného, na co by se mohlo na konci dne těšit. Např. „Evo, vidím, že jsi smutná, ale musíme se teď rozloučit a já musím odejít. Budeš mi taky chybět. Pojď, obejmeme se na rozloučenou. A hned po školce spolu půjdeme do parku na houpačky, chceš?“
Připomeňte dítěti, že po dobu vaší nepřítomnosti se může tulit ke svému „mazlíčkovi“ (polštářek, plyšák apod.). Můžete také nechat dítěti něco svého (šátek, fotku, apod.).
Odejděte hned, jak se rozloučíte.

Po školce


Využijte klidnou chvíli (vhodná je doba před spaním – v postýlce), abyste si promluvili o tom, co ve školce dělaly, co je tam nejvíc baví. Můžete si zahrát hru na role (vy jste dítě, a dítě může dělat paní učitelku, nebo zapojte panenky a zvířátka). Tímto způsobem se můžete dozvědět hodně o pocitech vašeho dítěte.